Morušovník se opět dostává do titulků novin na různých místech mapy s obecními představeními, slavnostními vzpomínkami a literárními novinkami, které jej staví do centra veřejné diskuse.
Od severu k jihu, přemístění městských exemplářů, vzpomínka na zakončení slavností, které poznamenaly generace a poetická prezentace Ukazují, jak tento strom nadále zanechává svou stopu v každodenním životě, kultuře a krajině.
Převod moruší v Navalmoral de la Mata
Moruše odstraněny kvůli pracím na Avenida de las Angustias Jsou přesazovány do oblasti Charca Mayen, lokality vybrané po technickém vyhodnocení, které naznačuje ideální podmínky pro jejich usazení a růst.
Rada zdůrazňuje, že jak je uvedeno v projektu, Jeho zrušení se neuvažuje, ale o jeho přemístění.Volba Charca Mayen odpovídá kritériím vhodnost půdy a dostupnost vody, klíče k zajištění druhého života vzorků.
Na pracích se podílí specializovaná firma z oblasti, která použil červí humus z Peraleda de la Mata podpořit zakořeňování a zdravý vývoj stromů na jejich novém místě.
Tímto se městská rada zavazuje k zachovat háj zatímco bude pokračovat renovace silnic, sladit zlepšení veřejných prostranství s péčí o stávající rostlinné dědictví.
Oblíbený odkaz: Den moruše, který poznamenal generace
Ve Vega Baja, tzv. Den moruší Po celá desetiletí to bylo vyvrcholení dnů patronů: setkání sousedů se závody, sportovními finále, slavnostním předáváním cen, střelný prach a verbeny, jehož stopa přetrvává v čtvrtích jako Dolores, San José nebo La Callosilla.
Archivy místních novin zachraňují výročí spojená s Panna Marie z Carmen a data jako 17. července, s Festival květin (vydáno v roce 1921) za účelem získávání finančních prostředků, býčí zápasy a zápasy Herna CF, Levante CF a později Callosa Deportiva.
V roce 1931, za první republikánské rady, byl program přesunut na 19. července s charitativní akce, hudební kapela pod vedením Juan Antonio Martínez, slavnostní předávání cen za účasti Rodolfo Llopis a hudební večer v podání kapely Rojales pod vedením Miguel Cartagena.
Po válce, v roce 1939, se tento den stal Festival vlajek s budíčkem, hrami a jalovicemi, ohňostrojem a verbena oživená kapelou místní spravováno Luis Serna Mora.
Ve čtyřicátých a padesátých letech den po hlavním svátku ztrácel na významu: byly soutěže v malování, účesu nebo šálování (1941, 1946, 1947) a v roce 1952 se před závěrečnými slavnostmi 16. srpna konalo poslední rozloučení se světcem.
Dynamika se vrátila v roce 1968 s Skvělé pivo Verbena Azor v Glorietě s ochutnávkami a hudbou od skupiny Die Kinder; v roce 1969 byl přidán slavnostní ceremoniál předávání cen, střelba na hliněné holuby, finále fotbalového poháru a mše svatá v San Martínu s obětováním Neposkvrněnému početí, zakončená Děti a boxeři.
Sedmdesátá léta přidala představení Souhvězdí 5, Kinder, Beran y Technika 2000; v roce 1975, sponzorováno společností El Azor, distribuováno společností Manuel Ruiz Garcíase Callosa Sports byl představen v El Palmeral a rok 1977 znamenal poslední slavnostní sklizeň moruše před vzestupem Maurové a křesťanéKroniky si pamatují, jak městský hlásatel Francisco Soriano Espinosa Uvedl, že srovnání Saracenští Maurové Začalo to nabývat tvaru na onom posledním festivalu, který se shodoval s koncem Pivo El Azor a změna svátečního cyklu.
Literární citát: „Nahá v morušovém stromě“ dorazí do Figueruela de Abajo
Básník ze Zamory Esther Ferreira Leonís představuje ve Figueruela de Abajo sbírku básní „Nahá v morušovém stromě“, dvojjazyčné dílo (španělština a portugalština), které má kořeny v země a památka Aliste.
Jeho psaní zkoumá emocionální dědictví a náklonnosti propojené s krajinou, s obrazy, které mimo jiné evokují tradici a etickou muzikálnost vzpomínky, sounáležitost a klid které klíčí jako literární řízky.
Vydáno kulturní asociací Zamora Sabaria, svazek představí filolog Lola Fidalgová dne 20. v 20: 30 hodin, činem, který posiluje symbolickou platnost moruše v kolektivní představivosti.
Mezi městskou správou Navalmoralu, slavnostní vzpomínkou na Vega Baja a poetickým hlasem Aliste, Moruše potvrzuje jeho dvojí status jako praktického stromu a kulturního symbolu, schopného tkaní stínů, příběhů a veršů v životě měst a obcí.