Stromy, tito obří svědci plynutí času, mají složitý a pestrý životní cyklus. V závislosti na faktorech, jako je počasí, škůdci nebo dokonce lidské jednání, mohou stromy žít po staletí nebo zemřít mnohem dříve, než se očekávalo. Ale, Jaké jsou příčiny, které vedou k jejich smrti? Není vždy snadné identifikovat, jaké faktory způsobují úbytek těchto dlouhověkých, ale také křehkých živých bytostí.
V tomto článku odhalíme hlavní důvody, proč stromy umírají. Od faktorů prostředí, jako jsou sucha a vlny veder, až po vliv škůdců a plísní, každý detail vysvětluje, jak mohou tyto majestátní organismy projít drastickými proměnami a dokonce zmizet z naší krajiny. Kromě toho hraje v této rovnici důležitou roli lidská činnost, která zhoršuje mnoho přírodních hrozeb, kterým stromy čelí.
Genetické faktory a naprogramovaný život stromů
Obrázek - Wikimedia / Snufkinit
Jako každá jiná živá bytost mají stromy jakýsi „genetický program“, který určuje, jak dlouho budou žít. Dlouhověkost stromů je regulována jejich geny a jeho schopnost odolávat vnějším faktorům. Některé druhy, jako sekvoje, mohou žít tisíce let, zatímco jiné, jako slunečnice, přežijí jen několik měsíců. Tento rozdíl v životním cyklu úzce souvisí se schopností stromů přizpůsobit se podmínkám svého prostředí.
I když však stromy mají širokou škálu života, nejsou nesmrtelné. Dostávají se do fáze „senescence“, tedy stárnutí, kdy se jejich tkáně a buňky začnou nevyhnutelně zhoršovat, což usnadňuje pád větví nebo v extrémních případech úplné zhroucení stromu. Právě v této fázi je strom nejzranitelnější vůči vnějším faktorům, jako je počasí nebo škůdci, které mohou urychlit jeho smrt.
Vliv extrémních povětrnostních podmínek
Extrémní povětrnostní podmínky jsou jednou z hlavních příčin úhynu stromů. Se změnou klimatu stále častěji zaznamenáváme nárůst jevů, jako jsou dlouhotrvající sucha, vlny veder, vichřice a povodně, které výrazně oslabují stromy.
Klíčovým jevem, který postihuje stromy během sucha, je embolie: když nedostatek vody zablokuje trubice, které transportují živiny z kořenů do listů. To způsobí, že se strom vnitřně zhroutí. Oblasti se středomořským klimatem, kde jsou sucha častější, jsou tímto jevem obzvláště zranitelné. Kromě, Globální oteplování přesouvá dřeviny do vyšších nadmořských výšek, protože podmínky v nízko položených a jižních oblastech se stávají příliš vyprahlými na to, aby tradiční druhy přežily.
Mor a nemoci
Škůdci a choroby jsou další velkou hrozbou pro přežití stromů.. Patogeny, jako jsou houby a bakterie, stejně jako ničivý hmyz oslabují stromy a připravují je na jistou smrt. Jasným příkladem toho je šíření plísní jako např Phytophthora, který působí na kořeny stromu a brání jim v dostatečném přijímání vody a živin. K nim se přidávají škůdci, jako jsou scolytidy, které propichují kůru borovic, a housenka korková chlupatá, odpovědná za masivní defoliaci dubů.
Navíc mikroorganismy a škůdci ovlivňují nejen jednotlivé stromy, ale mohou mít devastující účinek na úrovni lesního společenstva. V letech vysoké vlhkosti se plísně šíří rychlejia škůdci, pokud najdou příznivé podmínky, mohou způsobit populační exploze, které končí smrtí velkých oblastí lesů.
Ničivé požáry
V mnoha oblastech světa, zejména v těch se středomořským klimatem, jsou lesní požáry běžnou událostí. Historicky se různé ekosystémy vyvíjely, aby se přizpůsobily těmto přírodním poruchám, přičemž si druhy vyvíjely mechanismy odolnosti. Některé stromy mají například silnou kůru, která je chrání před ohněm, zatímco jiné, jako například borovice halepská, mají neuvěřitelnou schopnost regenerace. Ne všechny stromy jsou však připraveny stejně.
Druhy jako je borovice černá (Pinus nigra) a borovice lesní (Pinus sylvestris) jsou zvláště citlivé na velké požáry. Kromě toho jsou dnes požáry nejen častější, ale v důsledku klimatických změn také intenzivnější a rozsáhlejší. Zvýšení četnosti požárů vede ke zničení velkých pásů lesů, které se nemohou vzpamatovat, které nenávratně mění krajinu.
Lidské jednání: klíčový faktor
Lidská činnost je možná jedním z nejvíce určujících faktorů, pokud jde o smrt stromu. Nevybíravá těžba dřeva, nekontrolovaná urbanizace a špatná správa městských zelených ploch To jsou jen některé z důvodů, proč mnoho stromů předčasně odumírá.
Ve městech, nesprávný řez vede k oslabení stromů. Extrémní prořezávání, často prováděné bez odpovídajících znalostí, otevírá velké rány, kterými se mohou dostat houby a hmyz, a pokud se nepoužívá dezinfikované zařízení, problém se zhoršuje šířením chorob mezi vzorky.
Co můžeme udělat pro ochranu stromů?
Je zásadní, aby si občané i veřejní manažeři uvědomili nebezpečí, která stromy v jejich okolí ohrožují. Ochrana stromů zahrnuje lepší správu zelených ploch a vyhýbání se škodlivým praktikám, jako je extrémní nebo mimosezónní prořezávání. Stromy nejen dodávají krásu našemu prostředí, ale jsou klíčem ke zmírnění změny klimatu tím, že absorbují oxid uhličitý. Je naší povinností je chránit.
Pokud jde o zalesňování, Lesní hospodářské plány musí zohledňovat nové klimatické skutečnosti. Výsadba odolných druhů a diverzifikace ekosystémů může pomoci učinit lesy odolnějšími vůči škůdcům, požárům a extrémním povětrnostním jevům.
A konečně, iniciativy, jako je AlertaForestal, umožňují občanům spolupracovat na včasném odhalení problémů s lesnictvím v Katalánsku. Uvědomění si zdraví stromů a hlášení problémů je něco, co můžeme udělat všichni, abychom přispěli k blahu naší planety.
Smrt stromů, i když se zdá jako nevyhnutelný přírodní cyklus, je něco, co můžeme zmírnit, pokud budeme jednat zodpovědně. Od správy lesů až po jednoduchou péči o městské stromy, každá malá akce se počítá, aby lesy zůstaly dlouhodobě živé.